Anděl na horách
Anděl na horách, aneb tři v jednom
Dlouho jsem toužil po svahovém polítání na pěkném kopci nejlépe v cizině. Vždy však bylo něco důležitějšího, nebyl čas, nebyl vhodný kopec atd. atd.
V loňském roce uspořádal Laco Vašek akci pro polomakety postarších větroňů na Križné. O akci jsem věděl, nicméně okolnosti mi nedovolili se zúčastnit. Když jsem poté vyzpovídal přímého účastníka akce Karla Mrázka, bylo rozhodnuto. Dokud ještě mohu vylézt na kopec, v roce 2016 si pojedu zalítat na Križnou…
Pak to již šlo jako po másle, přihláška hned po otevření startovacího okna (akce je omezena na 30 lidí) a zahájení stavby nového větroně vhodného pro Križnou. V té době jsem připravoval polomaketu libereckého větroně Anděl z roku 1947 o rozpětí 5,2 m. Križná rozhodla o zmenšení Anděla na velikost 1:4 a rozpětí 3,25 m a odhadované váze 5,5 kg - váha tedy taková, jako dva svaháče, na které jsem zvyklý…
V polovině ledna jsem zahájil stavbu s daným termínem dokončení – zálet 10. 6. na aerovlecích ve Vlašimi (v Lípě nemáme další vlečnou) a 22. 6. odjezd na Križnou. Abych si to užil, sic… ( ;nervy s dokončením modelu nikomu nepřeji).
Když už jsem byl v ráži, pojal jsem to jako rodinnou dovolenou s třemi hlavními cíly – Križná, aerovleky Holešov a návštěva rodného města mého otce – Piešťan. Podružnými cíly byla Moravská Třebová, Štramberská trůba, Havířov - kde jsme bydleli do mých 10ti let a návštěva nejvýchodnějšího místa ČR. Následovala Malá Fatra a Velký Kriváň a pak již Velká Fatra a Křižná a plánovaných pět dní lítání…Bohužel v sobotu navečer přišla bouřka a v neděli ráno byly hory v mracích a mlhách…Následoval hromadný úprk všech, my se ženou jsme opouštěli Velkou Fatru mezi posledními…I tak stály ty dva dny létání za to, počasí nádherné, vítr akorát, skvělí kamarádi, prostě svahařská balada…
Díky počasí jsme tedy museli trochu zaimprovizovat, měl jsem totiž další noclehy rezervované až od středy v Roháčích na Zverovke. Takže došlo na mototuristiku a náhradní, naštěstí připravený program – Bojnice, Oravský hrad, Oravská přehrada a konečně Zverovka. Mezitím se zase již vyčasilo a na tůru k Roháčským plesům nám sluníčko nabídlo překrásné výhledy na celé Roháče. Utahaní jsme ještě jednou přespali v nádherné přírodě a vyrazili vstříc lidem směr Trenčín. Hrad i pověstnou Římskou desku jsme viděli a večer jsme měli sraz v Piešťanech s Lacem – museli jsme přeci při dobré večeři vše ještě důkladně probrat…Laco, díky za velmi příjemný večer.
A byl pátek a tak jsem se vydal hledat kostel, ve kterém byl pokřtěn můj otec v roce 1929. Shodou náhod jsme se seznámili se současným panem farářem, který nám ochotně přislíbil pomoc s hledáním temné historie kolem úmrtí mé nikdy nepoznané babičky…Pak jsme ještě dokonce našli i dům ve kterém děda bydlel v roce 1929, když se táta narodil. Opět nesmírně ochotný a sdílný současný majitel nás provedl a dozvěděli jsme se, že jeho otec se s mým dědou museli v roce 1929 znát…
Plní dojmů jsme vyrazili do Čech. Cestou pro moji vlečnou uloženou u Jirky Chvátala jsme navštívili Uherské Hradiště, letecké museum v Kunovicích a Velehrad. Odpoledne jsme se konečně dostali do Holešova, pozdravili se s kamarády, poplkali a zavzpomínali. Večer jsme si střihli Kanadu s dobrou večeří a pivínkem.
A v sobotu už zase Anděl za nádherného počasí brázdil tentokrát holešovské nebe…Večer se na nás hnala bouřka, předpověď nic moc a tak jsme okolo sedmé vyrazili směr Česká Lípa. Díky minimálnímu provozu jsme byli po 23 hodině doma…
Krásná modelářsko-rodinná dovolená skončila, v pondělí zase do důchodu, no není to otrava???
V České Lípě dne 4. 7. 2016 zaznamenal RogerS
Fotky na Bačabúkovi:
A na rajčeti:
rodzr.rajce.net/Andel_na_horach,_aneb_tri_v_jednom_-_sobota_25.6.2016