TO BYL ROK...

    Začala nám halová sezóna a to věští, že konec roku je na dohled a je čas na drobné bilancování. Do Vánoc je přesně měsíc, na baráku jsem dohonil nejhorší resty, hlavně malování (žena je snad na chvilku uspokojena), a tak se zase můžu věnovat modýlkům…

    Ale nejprve se trochu ohlídnu zpět na začátek tohoto skvělého modelářského roku. Pro mě to byl rok ve znamení elektriky. Ne, nepodlehl jsem těm blábolům o elektroautech, ale modelů s elektromotorem se u mě letos vyrojilo opravdu dost. Všechno začalo mou první cestou na kopečky do Apenin a tam uzrálo rozhodnutí, že přeci jenom ten motor v čumáku je jakási jistota, pokud „vypnou“ vzduch…

Takže první letos narozená elektra nese jméno

    STINGRAY ELSA:

Rozpětí 3800 mm, váha 11,6 kg, motor Hacker A 50-12L, regl YEP 120, pohonné accu LiPO 6s/5000 mAh. Motorizace je navržena na start ze země vlastní silou.

První start se uskutečnil 7.4.2018 na letišti Raná. Navzdory naprosto pohodovým letovým vlastnostem jsem si neopustil dva zkraty mezi ušima a následné opravy...

Protože Stingray je přeci jenom „těžká“ váha, přemýšlel jsem, co ho slabších podmínek. Od kolegy z klubu jsem koupil letitého VIKINGA (F3F), kompletně ho zgenerálkoval a 20.8.2018 i zalítal. Mezitím jsem doma proštrachal zásoby a podařilo se mi dát dohromady starý F3B trup, na který jsem narouboval křídla z Vikinga. Zbytek výškovky ze Stinga se po drobné „úpravě“ na Vikouše přesně hodil.

    VIKING E 18

Rozpětí 3050 mm, váha 2,7 kg, motor Hacker B 40-6L, regl FOXY 90, accu LiPO 3s/2600 mAh. Model je komplet hotov, čeká na zálet.

V současné době létám závodně svahy se Sonetem od Vaška Vojtíška. Model to je excelentní, a tak mě potěšilo, že Vašek začal dělat i elektrotrup. A když jsem viděl, jak model nádherně lítá, slovo dalo slovo a já se v říjnu stal majitelem elektrotrupu a výškovky. Pochopitelně na trup pasují křídla ze svaháče.

    SONET E 18

Rozpětí 2950 mm, váha bez accu 2240 g, motor Turnigy 3548, regl Talon 60. Serva VOP a SOP KST X 08, křídlo KST DS 225 MG. Pohonné accu 4s/1800mAh váží 200 g. Zálet se uskutečnil 5.11. na Rané, a i přes vypnutou brzdu a tedy stále se točící vrtuli, to byla nirvána...

A protože Raná je každým rokem vyšší a vyšší, a na kopce v Čechách se autem většinou vyjet nedá, pořídil jsem si ještě soutěžního brouska na rovinu kategorie RCEV – Django. Výrobce je místní, dodací lhůta byla pohodová, a tak mi koncem září ležel na stole prakticky hotový model. „Jenom“ tam nacpat serva a elektriku...

    DJANGO:

Je to lehouš, rozměru „100“ palců, váha mi vyšla na 770 g. Motor RAY 2836-1120, regl RAY 30A, BEC 6A. Serva do křídla 4x KST X08, směrovka a výškovka 2x BB BMS 106 HV. Stavba šla docela rychle, a tak jsem již 12.10.18 mohl model na modelářském letišti v Lounech zalétat. Od té doby spolu trávíme dost času, piluju „pomalý“ let. První soutěž ale určitě odhalí, kde je to pověstné čertovo kopýtko

Když už jsem byl rozjetý, vytáhl jsem a zrepasoval starší model Alca – byl odlepený pastorek v převodovce, zkroucená VOP a bylo třeba vyměnit serva v křídlech za serva s kovovými převody

    ALCA E 18

Rozpětí 1500 mm, váha 530 g, motor Hacker B 20L + 4,4:1, regl TMM 18 A. Model mám od roku 2016 a znovu jsem ho zalítal 31.7. na Rané.

O Mrožíkovi snad ani nebudu mluvit, tenhle svítící „číňánek“ mi dělá radost už dva roky a  noční „mrožíkování“ se stalo pojmem…

Kromě větroňů jsem se pustil i do motorových modelů. Nejdříve jsem konečně osadil cca 30 let starého Turbočmeláka - místo plánované metylové 6,5ky, elektrikou.

    Z 37 T – prototyp

Rozpětí 1450 mm, váha 2300 g. Motor Phasor 30/3, regl JETI 75 A, accu 3s/3300 mAh. Model je připraven k záletu.

    STEARMAN

Vždy mě zajímaly nové technologie a tak jsem nelenil, když jeden můj modelářský kolega propadl „tištěným“ modelům a pořídil jsem si od něho krásného Stearmana. Jednak jsem nikdy neměl většího dvouplocha, druhak jsem si chtěl tuto technologii osahat.

Rozpětí 1400 mm, váha 2352 g, motor Turnigy 3542/5, regl 40 A, accu 4s/3300 mAh. Zálet proběhl na letišti Raná 30.7.2018. Bohužel při druhém letu se zadřel motor a já Stearmana  při nouzovém přistání trochu pochroumal. Teď čeká na opravu.

Každopádně vím, že tisk je bezvadná technologie, ale celé letadlo je křehčí a zranitelnější, přitom těžší…

 

    Díky této době „elektrické“ jsem musel trochu doplnit své modelářské zázemí o další nabíječku, čínský Watmetr a různé karty na nastavování reglů. Rovněž hltám informace zkušených „elektrikářů“ na optimální sladění systému - elektromotor, regl, baterie a vrtule. Pořídil jsem i telemetrické čidlo na měření proudu, zatím se s tím ale spíše peru, je to příliš čerstvé.

Musím uznat, že pokud se podaří dát vše do kupy tak, aby byl výkon dostatečný a trval definovanou dobu, je radost elektriku používat. Proto už u mě v dílně čekají na dodělání mnohé ležáky, odložené před mnoha lety – většinou prckové a na spalovací žhavíky. Těším se na dvoumotoráka Nomad, ASK 14 a amfibii North Star – vše bude na elektromotor.

A z podobného soudku je i elektropohon do halových modelů. Slíbil jsem si, že bych rád vyzkoušel ještě protiběžné vrtule, k tomu však musím postavit příslušného uhlíkového lehouše (rád bych se dostal na 60 g) - to jsem však nějak letos – hlavně díky lítání nestihl…

Vypadá to, že na sezónu 2019 jsem tedy již skoro připraven. Už se těším na všechny kamarády, s kterými si budu moci užívat především svahování na horách, aerovleky i soutěže. Co víc chtít – snad jenom, aby nám úředníci neházeli do modelářství vidle, a zdraví nám všem sloužilo…

Listopad 2018

RogerS