O prodlouženém víkendu 17 - 19.4 2015 uspořádal RC model klub Česká Lípa již PÁTÉ setkání pilotů větších a velkých polomaket a maket větroňů. Když jsme se v roce 2010 pro pořádání této akce rozhodovali, chtěli jsme touto akcí především vyjádřit poděkování stoupencům tohoto lítání, kteří takovéto akce pořádají déle než my a na nichž vládne pohoda a takřka rodinné prostředí. A ejhle, je za námi již pět ročníků ČESKOLIPSKÝCH AEROVLEKŮ a doufám, že se nám snad tuto pohodu vytvořit podařilo. Ale protože člověk je tvor stále nespokojený, doplnili jsme Aerovleky o pár inovací, třeba, kdo vydrží větší zimu, kdo bude první u jídelního okénka, kdo první trefí větrný pytel a jiné radůstky…

 

Celá akce se uskutečnila jen díky podpoře majitelů soukromého letiště UL na Ramši a Modelářství OK model Česká Lípa, finanční podpoře nejmenovaných sponzorů – především manželek a dalších příznivců modelářství, ale hlavně, díky práci malého kolektivu modelářů RCMK Česká Lípa – tedy bohužel žádné dotace z EU a tak ( i přesto, že jsme byli poctěni návštěvou nejmenovaného politika )

 

Páteční dopoledne, které  bylo vyhrazeno přípravě zázemí, bylo oproti minulým ročníkům bez deště, zato však se sílícím severním větrem. Než jsme dopoledne postavili stany, zprovoznili pípu a přípravnu jídla, většina z nás byla promrzlá a měli jsme na sobě všechny svršky. I přes „zimní“ předpověď počasí se začali sjíždět první piloti se svými nádhernými stroji. Přijížděli především piloti vlečných a za chvilku to vypadalo, že budeme muset aerovleky přejmenovat na Setkání vlečných… Po nezbytné přihlašovací ceremonii a seznámení s bezpečnostními zásadami létání se vlečné pomalu začaly seznamovat se severním větrem…Já jsem si střihl pouze jeden „ znovu zálet“ s novými podvozky na Robinovi. Podvozek drží a tak byl čas i důvod věnovat se podvečerní zábavě… Ani zima nám dobrou  náladě nezkazila, obzvlášť, když Karel Mrázek  provedl úspěšný zálet své nové vlečné – Pilatuse se čtyřtaktem Valach 120 ccm. Večer na nás, kromě vlezlé zimy, za odměnu čekalo pivíčko, ochutnávka ze zabijačky a povídání s přáteli.

 

Sobotní ráno nám nastavilo přívětivější tvář – noční déšť přešel, mraky dostatečně vysoko, teploty dostatečně nízko a vítr dul od severu o fous slaběji… Co více si přát? Jinak by to byla nuda…I tak vládla dobrá nálada, piloti se sjížděli, těšili jsme se,  až to vše vypukne v plné síle. Po brífingu pilotů a ujasnění si, zejména bezpečnostních pravidel létání, Českolipské aerovleky  těsně po desáté hodině vypukly naostro. Piloti se trochu před bočákem ostýchali, ale Robin to trošku rozhýbal a ukázal, že to v pohodě jde…Pak už se vše rozjelo běžným životem, dalo se svahovat ve výšce na severní straně či honit kupodivu časté a silné bubliny…I přes studené počasí přijelo39 polárních pilotů a k vidění bylo  téměř 50 velkých modelů. Nejmladší pilot tentokrát svého Blaníčka do bočáku neposlal, ale v neděli proháněl Gamu jako profik Z největší dálky přijel Laco Vašek  a měli jsme tu čest být u záletu jeho nového krásného Jánošíka.

 

K vidění byly:

Makety a polomakety větronů

o rozpětí od 3 do  6-ti metrů, váhově od 3 kg do 20 kg – namátkou ASW 15 – 27 – 28, FOX, Pionýr, Dámant, VSB – 66 Orlice, L – 13 Blaník v několika velikostech, LO 100, VSO – 10, L – 33 SOLO,  Šohaj, Luňák, Laminár, Ventus, ASG 29, Jánošík,  Kestrel, Pilatus B 4, Scott Viking, L – 213, Doppelraab, Šídlo  a další . Modely  obsáhly epochu létání od předválečné doby až po současnost.

 

 

Vlečné

Většinou polomakety s benzínovými  motory o obsahu od 80 do 160 ccm. Třeba - nová polomaketa Robin ( 80 ccm ) Ládi Sibery, Blue Bird ( 85 ccm ) Jirky Kohouta, Bidule ( 112 ccm ) Vaška Masopusta, Citabria ( 112 ccm ) Lubora Sahánka, Piper J-3 ( 120 ccm ) a  Pilatus ( čtyřtakt 120ccm )  Karla Mrázka, Piper Pawnee ( 112 ccm ) Zdeńka Goldschmidta,   Robin DR 250/180 ( 160ccm )  Rogera Svatoně a Bivoj  ( 160 ccm ) Jirky Petránka se statečně probíjely nepříjemným studeným větrem kolmo na dráhu. Obzvlášť přistání byla mnohdy složitá, ale piloti až na malá zaváhání se s tím se ctí vypořádali.  Použité motory byly převážně  ZDZ ,DLE, DA a Valach.

V pátek a sobotu se létalo pod vysokou oblačností s dobrou viditelností, se silným severním větrem kolmo na dráhu. Zima a boční vítr prověřil jak piloty, tak konstrukce modelů. Přesto to některým nestačilo a tak si to ještě ztížili třeba obrácenými výchylkami na křidélkách… No bylo to už moc i na zkušeného svahaře…

Nedělní ráno bylo sice studené, ale modrá obloha a skoro bezvětří bylo odměnou za předešlé dny. Snížila se viditelnost, ale létalo se do úplného vysílení vlekařů a poslední vlečné…A že vlečných na začátku bylo… Ale boční vítr a drobné technické problémy postupně většinu vlečných uzemnily. Motor Citabrie si usmyslel, že má moc ložisek a tak jedno vyplivl do válců, Lubor pak už mohl prohánět jenom Pionýra. Biduli odešlo servo motoru, Piper Karla Mrázka zakopl o svůj podvozek, Robin Ládi Sibery zakopl o svou botičku, Zdeňek Goldschmidt se svým Pawnee předvedl tanec na pádovce – levé kolo, pravé kolo, levé křídlo, pravé křídlo a můj Robin v neděli vytrousil šroubek od směrovky a ve snaze, aby nevjel do letadel,  jsem si nakřápl náběžku o vlastní lýtko… Větroňáři se taky činili – premiéru u nás měl        ( poté co již dříve někteří označkovaly kolíky podél dráhy ) zásah stožáru s větrným pytlem. Pytel přežíl, model nikoliv. Smolařem setkání byl Jirka Dovalil, který praštil se vším co přivezl. Naopak zážitkem byl zálet Jánošíka Laco Vaška a Turbo Pilatuse Karla Mrázka se čtyřtaktem Valach.

I přes studené ovzduší a čerstvý vítr si příznivci motorového i tichého letu  užívali hojné termiky a létalo se i ve značných výškách. samozřejmě s vědomím řízení provozu UL letiště. Létalo se pouze do cca 17 hodiny, protože letos byly aerovleky zpestřeny ještě bojovou hrou s nejmenovaným sousedním majitelem polností a uzamykatelnou bránou…

 

RC zařízení byla převážně na kmitočtu 2,4 GHz ( Futaba, Jeti, Hitec a jiné), pouze 5 pilotů létalo ještě na MHz. Spolehlivost přenosu rádiového signálu však mnohdy eliminují pouze neurčité přenosy signálu mezi ušima a rukama…Obzvlášť, když se den opravdu vydaří…

 

Modely jsou stále propracovanější a mají lepší a lepší letové vlastnosti. Zastoupeny byly, jak klasické, tak kompozitové modely různých výrobců, ale vynikaly i modely postavené dle vlastních plánů či monografií skutečných letadel.  

 

O bříška pilotů se „dobrovolně“ starali jako vždy manželé Mrkvičkovi a prdelačka, gulášek, jitrničky, jelítka a tlačenka jenom dokreslovaly dobrou náladu. Pro ty,  kteří to ještě neví, doufám, že ocení informaci, že i s pětkrát přelomenou pravou rukou se dá  servírovat skvělý gulášek. Ke kávě následoval nášup v podobě koláčů a dalšího sladkého… Večer k obecné spokojenosti fungovala samoobslužná pípa U Lajduse a tak bylo možno důstojně oslavit Jiříky a další oslavence, ba i zavzpomínat na kamarády, kteří tu již nejsou.

Obecně panovala pohodová atmosféra, dalo se v poklidu klábosit i lítat dle libosti.

 Nedělní ráno přineslo modrou oblohu, po rozpuštění značné námrazy ale hlavně teplo a konečně lehký vánek po dráze. Ti, kteří vytrvali, byli odměněni dalším pěkným letovým dnem, který plynul pohodovým tempem v přátelské atmosféře, byť přibývalo technických problémů a jak se říká, v nejlepším bylo třeba přestat…

Po poledni jsme pozřeli zbytek zásob a pomalu začali likvidovat zázemí. Děkuji všem pomocníkům se zbouráním stanů…

Po kávovém posezení jsme se uondáni rozjeli ke svým blízkým. 

 

Všem pilotům děkuji za bezpečný a bezproblémový provoz a těším se na ně za rok opět u nás, tentokrát – řekněme si to z očí do očí -  na

"Českolipském bočáku"

 

 

Česká Lípa 20.4.2015

 

Za RC model klub Česká Lípa tak, jak to viděl,  Roger „rodzr“ Svatoň

 

Fotografie: Roger Svatoň, Petr Hynek a  další