ČESKOLIPSKÉ AEROVLEKY 2016

   

ČESKOLIPSKÉ AEROVLEKY 2016

 

   O víkendu 22 - 24.4 2016 uspořádal RC model klub Česká Lípa již šesté setkání pilotů větších a velkých polomaket a maket větroňů. Jako každý rok této akci předcházela dlouhá a pečlivá příprava, která byla silně ovlivňována strašidelnými televizními předpověďmi počasí a žabomyším sporem majitelů letiště Ramš s majitelem okolních polností. Obavy, že nám majitel polí zatarasí vjezd na letiště se naštěstí ukázaly liché. Rovněž počasí bylo vlídnější než mluvící hlavy, ba i „norci“ předpovídali ( možná to ale bude jen těmi mými srdceryvnými motlitbami…). Když se i čtvrteční zabijačka povedla a prasátko bylo obzvláště vypečené a v pátek mi přišlo pomoci stavět zázemí nevídané množství kamarádů, bylo vyhráno. I počasí to pochopilo a ukázalo nám vlídnější tvář. Jen snad díky „usilovnému boji proti globálnímu oteplování“ bylo tentokrát zase chladněji než praví staré moudré přísloví našich předků – Na svatého Jiří, vylézají hadi, štíři… Já jsem tedy vylezl  a se mnou 43 pilotů ( zrozen ve Štíru,  přijevších Jiříků byl také přehršel ), i přestože se tepla  moc nedostavilo.

Celá akce se uskutečnila jen díky podpoře majitelů soukromého UL letiště na Ramši, Modelářství OK model Česká Lípa a finanční podpoře nejmenovaných sponzorů – především manželek a dalších příznivců modelářství. Velký dík patří zejména  práci malého kolektivu modelářů RCMK Česká Lípa.

 

    Páteční dopoledne, vyhrazené přípravě zázemí, bylo slunečné a chladné. Stavba stanů, vytyčení kempu i ranveje, výstavba „ tankovacího „ místa a další věci běžely jako po másle a v půl dvanácté nebylo co na práci. Mohli jsme tudíž v klidu vyčkávat první vlašťovky z řad pilotů. A piloti nás nezklamali, mezi prvními přijížděli skutečně zejména  piloti vlečných ( a to je dobře – vlečných není nikdy dost )…

Po nezbytné přihlašovací ceremonii a seznámení s bezpečnostními zásadami létání se vlečné pomalu začaly přesouvat na ranvej. Někteří piloti byli příjemně  zaskočeni nezvyklým větříkem takřka po dráze a slunečním svitem… Letovou pohodu narušilo pouze „předčasné“ zprovoznění pípy a když záhy zavoněly první lahůdky z prasátka, provoz pomalu ustal. Polítali jsme, pojedli a poté popili do pozdních nočních hodin…

    Sobotní ráno bylo sice chladnější, ale bylo sucho a záhy vylezlo i sluníčko. Ze všech koutů země začali přijíždět kamarádi s modely a kemp se utěšeně plnil. Staří známí se srdečně vítali, nově příchozí se pomalu rozkoukávali.

Počasí navzdory předpovědi bylo luxusní. Slunečno, mírný ale studený větřík po dráze a postupně se tvořící pěkná termika…

Těsně po desáté proběhl  brífing pilotů. Především byla stanovena jasná  bezpečnostní pravidla létání. Po probrání dalších nezbytných oficialit, jako třeba umístění kadibudky, časový harmonogram otevření papacího okénka či seznámení se samoobsluhou při točení piva z pípy „ U Lajduse „. Představte si, že se našli  i jedinci, kteří prý nikdy nezkusili točit pivo z pípy – u nás se to naučili…

Po losovací tombole modelářských drobností, Českolipské aerovleky 2016 vypukly naostro. Piloti se zkraje trochu ostýchali, někteří se trochu báli klacíků podél 25 metrů široké ranveje, ale za chvíli byli všichni nahoře v termice. Vlečné se střídaly jedna po druhé a vše díky ukázněným pilotům probíhalo jen k radosti všech přítomných pilotů… Z plochy nás k večeru postupně vyhnala tlačící se studená fronta a vůně večeře…

Nedělní ráno přineslo šedivou oblohu a studený vzduch, ale ne mráz…Postupně se vyjasňovalo a mezi mraky začalo hřát i sluníčko. Vánek po dráze už zase lákal k dalšímu vlekání. Ti, kteří vytrvali, byli odměněni dalším pěkným letovým dnem v pohodovém tempu v přátelské atmosféře.

    Ale protože v nejlepším se má přestat, museli jsme okolo poledne sklidit zázemí, poklidit a zase vše odvézt . Děkuji všem pomocníkům s bouráním stanů…

A tak po druhé fůře věcí jsem se konečně mohl doma kolem čtvrté naložit do vařící vany – to byla lahoda….

 

Během tří dnů si přijelo zalétat  43 pilotů a k vidění bylo  přes 50 velkých modelů.

 

Nejmladší pilot byl Martin Vencel a tentokrát svého Blaníčka řádně provětral.

Z Holešova nám přivezl Jirka Chvátal nejenom svou známou vlečnou, ale i největší model - ASW 22 z dílny Jirky Sodomky o rozpětí 8,5 m – prostě skvost…

 

K vidění byly:

Makety a polomakety větronů

o rozpětí od 2,5 do  8,5 metrů, váhově od 3 kg do 18 kg – namátkou ASW 15 – 22 - 27 – 28, Pionýr,  VSB – 66 Orlice, L – 13 Blaník v několika velikostech, LO 100, VSO – 10, L – 33 SOLO,  Šohaj, ASG 29,  Pilatus B 4, Rhonsperber, L – 213, Spatz, Cobra, Libelle, Sagitta a další. Modely větroňů převážně reprezentovaly dobu poválečnou až po současnost.

 

Vlečné

Většinou polomakety s benzínovými  motory o obsahu od 80 do 160 ccm. Třeba - polomaketa Robin ( 80 ccm ) Vlastíka Sahánka, Blue Bird ( 85 ccm ) Jirky Kohouta, Bidule ( 112 ccm ) Vaška Masopusta, Citabria ( 112 ccm ) Lubora Sahánka, Piper J-3 ( 120 ccm ) a  Pilatus ( čtyřtakt 120ccm )  Karla Mrázka, MX - 2 ( 90 ccm ) Rogera Svatoně, Extra 300 ( 160 ccm ) Jirky Chvátala, Pilatus ( 112 ccm ) Franty Hájka a Bivoj  ( 160 ccm ) Jirky Trnky. Vlečné sloužily po dvou, aby prodlevy na zemi byly u  větroňářů co nejmenší.  Použité motory byly převážně  ZDZ ,DLE, DA a Valach. Myslím, že mohu konstatovat, že vlečné nám zase pěkně nabrali na síle. Kde jsou ty doby, kdy 80 ccm bylo něco a 160 vrchol….Ale myslím, že to jenom přispělo k větší bezpečnosti startů i samotného vlekání…

 

Bylo i pár technických problémů, mě v sobotu začal stávkovat motor ZDZ 90, Jirkovi Kohoutovi prasklo těsnění pod válcem na DLE 85, Karel Mrázek musel měnit servo plynu, Vlastík sahánek zlomil vrtuli…Ale to už k vlečným patří. Při usilovném vlekání dostávají vlečné pořádně zabrat..

Pár „ škrábanců „ utržily i větroně, ať už při startu škrtnutím křídla o zem nebo nezvládnutým přistáním, nic však fatálního…

 

RC zařízení byla převážně na kmitočtu 2,4 GHz ( Futaba, Jeti, Graupner a jiné), pouze 4 piloti létali ještě na MHz.

 

Modely jsou stále propracovanější a mají lepší a lepší letové vlastnosti. Zastoupeny byly, jak klasické, tak kompozitové modely různých výrobců, ale vynikaly i modely postavené dle vlastních plánů či monografií skutečných letadel.  

O bříška pilotů se „dobrovolně“ starali tentokráte dva Petrové Mrkvičkové,  táta se synem a jejich chutná prdelačka, gulášek, jitrničky, jelítka a tlačenka jenom stvrzovaly dobrou náladu. Ke kávě následoval nášup v podobě dokonce čtyř druhů koláčů … Večer k obecné spokojenosti fungovala samoobslužná pípa „U Lajduse“. Vynikající grilované stejky přispěly rovněž k dobré pohodě a tak bylo možno důstojně opět po roce oslavit jmeniny četných Jiříků a i další narozeninové oslavence. Zbyl i čas  zavzpomínat na kamarády, kteří tu již nejsou.

Obecně panovala pohodová atmosféra, dalo se v poklidu klábosit i lítat dle libosti.

 

 

Všem pilotům děkuji za bezpečný a bezproblémový provoz a těším se na ně za rok opět u nás…

 

 

Česká Lípa 25.4.2016

 

Za RC model klub Česká Lípa tak, jak to viděl,  Roger „rodzr“ Svatoň

 

 

PS   kdyby někdo měl pocit, že zapomněl zaplatit pivo, tak i tací se našli…

           … a kdyby někdo postrádal bílou plastovou židli, je u nás…

 

Fotografie: odkazy v sekci "Odkazy" :o)