HISTORIE JEDNOHO MODELU…

 

            V květnu roku 1998 jsem po dlouhém toužení rozbil prasátko a koupil si  vysněný model akrobata na benzínový motor. Bylo to v době, kdy jsem pracovně nestíhal, na modely nebyl čas a toužení po pořádném letadle bylo převeliké…

            Takže na inzerát jsem vyrazil do Blatné, abych si vytoužený model prohlédl a případně zakoupil. Model byl fajn, jeho majitel – budoucí skvělý pylonář, príma kluk, letový projev mě uspokojil a tak jsem si domů vezl polomaketu akrobatického speciálu EXTRA 260 o rozpětí 200 cm na motor ZDZ 40 ccm. Doma jsem se s modelem dlouho mazlil a posléze i začal připravovat k letu. Serva, baterky, přijímač – však to znáte, letadlo celkem veliké, ale… V té době jsem neměl s benzínovými motory žádné vlastní „ provozní „ zkušenosti, měl jsem pouze chuť a rozpracovaný model Piper J-3 na benzínový motor Titan 38 ccm, ale stavba se táhla – zkrátka, nestíhal jsem …

            A muselo uběhnout ještě hodně vody, abych v srpnu roku 2004 úspěšně zalétl prvního benziňáka – hodného Pipera na Titana 38 ccm. Po tomto úspěchu jsem se druhý den osmělil i na zálet  Extry 260.

           Zálet proběhl klasicky na srpnovém modelářském táboře na letišti Raná. Klepaly se mi nohy, ale zálet byl úspěšný a letadlo chodilo celkem fajn… Pro zajímavost uvedu, jak jsem v té době – psal se rok 2004, měl model vybavený:

EXTRA 260

Motor ZDZ 40 ccm s hrníčkem

Vrtule dřevo 22/10

Rozpětí – 200 cm

Váha  - 9,8 kg

Ovládání – SOP servo Hitec HS 615 MG pod kýlovkou , VOP, 2 serva Hitec HS 615 MG ve výškovce , každé křídlo jedno Hirtec 615 MG servo, servo motoru Futaba FP 28, mechanické vypínače, baterie 4s NiMH, souprava Futaba FC 28, Rx R 138 PCM

Z dnešního pohledu bych se s modelem skoro bál letět, ale vše je poplatné době vzniku.

            Důležité je, že jsem s akrobatem lítal a měl jsem pocit, že čtyřicítka je to pravé ořechové … Jak jsme se postupně sžívali, laboroval jsem s těžištěm, lety byly již uhlazenější a vše jsem v pohodě a bezpečně zvládal. S vyladěním těžiště jsem ale začal i objevovat vady letadla, dříve nezjištěné – Extra při prudším přitažení či odtlačení šla do výkrutu… Dlouho jsem hledal příčinu, zkontroloval úhly seřízení, výchylky a tak dále. No nic závažného jsem v té době nezjistil, takže jsem na letadle nastavil kompromisní nastavení, maličko těžší na hlavu a dávat víc pozor. Vzhledem k tomu, že 3D akrobacie nebyla můj šálek kávy a klasické akrobatické obraty Extra s opatrností zaletěla, byl jsem celkem spokojen.

            Čas opět ubíhal a já jsem na jaře roku 2006 doplnil do modelu vlečný háček. Byl nepatrně   za těžištěm , ale zálet i první vleky byly v pohodě. Proti Piperu byly vleky rychlejší a přeci jenom maličko vyšší výkon byl znát. Vše vypadalo nadějně, ale… Při jednom sestupu po vydařeném vleku jsem víc přitáhl a byl jsem okamžitě ve spirále. Díky větší výšce jsem bezpečně přistál. Nad  varováním jsem mávl rukou, vždyť to byla pilotní chyba…

Ale o něco později na jiném místě opět pohodové vleky až do doby, kdy jsem se ve čtvrté zatáčce z nějakých 10 m zřítil do pole. Nic se nikomu nestalo, jenom letadlo bylo na odpis...  Naštěstí motor a elektronika byla v pořádku…

            Doma jsem vše pečlivě rozebral, vyčistil motor a letadlo uložil k „ možnému „ dalšímu uschopnění „někdy“. Ještě v létě ale motor z Extry šel do nového Pipera a nad zbylými troskami se zavřelo nebe…

            První záchvat pokusu o opravu jsem měl v roce 2010 – poslepoval jsem laminátový trup a připravil polotovary na novou VOP a SOP. Tímto „ výkonem „ jsem ale skončil a zase postupně Extru odložil do depozitu – na pořadu dne byly  jiné atraktivnější modely…

            Další pracovní úsilí mě přepadlo na jaře roku 2020, když si můj modelářský kamarád pořídil frézu a potřeboval si vyzkoušet frézování na konkrétní věci. Tak jsem se rozhodl postavit i nové křídlo s jiným profilem a větším rozpětí. Do toho přišel covid a tak jsem měl vyfrézovaná žebra až 18.10.2020. Ještě mi chyběl motor. Chtěl jsem dvouválec a byť preferuji značku ZDZ, pořídil jsem motor GP 76 ccm, protože v této kubatuře motor ZDZ není.

            Covidový podzim jsem strávil stavbou v podstatě nového modelu. Při odřezávání starých kormidel jsem konečně přišel na to, proč Extřička utíkala při přitažení, jednak to byla různá tloušťka kormidel VOP a druhak dost vyosená kýlovka směrového kormidla. To vše jsem odstranil novými ocasními plochami . Dělená VOP je konstrukčně PS + balsa + sklo 35 g/qm. SOP je podobná, PS + dýha + sklo 35 g /qm.

            Nová křídla jsou konstrukční se souměrným profilem. Každé křídlo má dvě serva ovládajíci kormidlo. Nosník tvoří smrk 4x 12 mm vyztužený uhlíkovým rovingem. Do nosníku je zakomponována spojovací trubka z uhlíku. Křídlo je k trupu přichyceno dvojicí středících kolíků. Křídlo je celé potažené sklem 48,5 g/qm.

            Trup prošel také větší změnou. V první fázi byly odstraněny všechny přepážky a poškozený motorový domek. Následovalo odříznutí celé části od kabiny po motorový kryt Celá tato část je odnímací a vytvořila skvělý přístup k elektronice a nádrži. Protože za své vzala i průhledná kabina, musel jsem vysochat i kopyto pro nový průhledný překryt.

            Protože původní trup odpovídá době svého vzniku v devadesátých letech, trochu mě potrápilo vyrovnání jeho lokálních nepřesností či nesouměrností. Ale podařilo se a v rámci toho dostala Extřička i nový vlečný háček, stavebně zakomponovaný do zádové přepážky kabiny. Celou zadní část trupu po kabinu jsem musel vyztužit vodorovnou výztuhou, která mi posloužila jako vedení kabeláže ke kormidlům a lože pro servo háčku.

            Motor je na odnímacím motorovém loži. V jeho útrobách se skrývá zapalování a serva ovládání přípusti a sytiče. Motorový kryt je na rozdíl od původního dělený na horní a dolní část – motor je tady „na knop“ . Nádrž  760 ml je až za „ protipožární „ přepážkou trupu. Zde jsou také uloženy akumulátory a potřebná elektronika.

            Když už jsem byl v předělávání, 260ka dostala i nový uhlíkový podvozek. Hlavní podvozek je i nově uložen uvnitř trupu jako u originálu, ostruha je uhlíková kvůli váze.

Nové vybavení:

Model je ovládám soupravou Futaba, vysílač T 18SZ a přijímač R 6014FS. Každá polovina křídla má dvě serva – rád bych vyzkoušel režim křidélka – klapky. Každá polovina VOP má své servo BMS A 922.  Směrovka je ovládaná servem Jx BLS HV7132 v trupu přes lankový náhon. Motor je ovládán servem Jx 3406MG a má samostatný elektronický spínač. Sytič je ovládán ručně. Napájení je dvojicí 2s LiIon 2600 přes stabilizátor Jeti MAX BEC 2, zapalování napájí rovněž 2s LiIon 2600. Háček ovládá servo BB 630 MG.

 

Extra 260 čeká na lepší počasí a záběh motoru. A doufám, že bude lítat o poznání lépe, než její předchůdkyně.

 

RogerS, únor 2023