Konečně zase na kopci

Po hodně dlouhé době se událo, že  všechny nutné  podmínky pro soutěžní lítání na kopci předurčovaly naději, že se uskuteční svahová soutěž – chtělo se mi, měl jsem skoro připravená letadla a předpověď věštila vítr, byť s hrozící vodou…

Sobotní ráno v České Lípě – počasí, že by psa nevyhnal. Mraky až na zem, drobně prší, zima . Ale pán je hrdina, tak alou….Už u Litoměřic se však mraky zvedají a nabízejí dokonce nevšední pohled na sluncem zalitou Milešovku. Hradba temných mraků nad Krušnými horami však nevěstí nic dobrého. Ale fouká….

Parkoviště u Skleníku zeje prázdnotou – že bych byl jediný blázen? Ale zrovna přijevší pořadatelé mě vyvádějí z omylu, jde se na věc, dokonce jsou nahoře už dva borci….Protože fouká západ, objíždím kopec a s nákladem jak horský nosič se plahočím nahoru. Nikdo mě nepřesvědčí, že ten kopec není vyšší a vyšší…

Na vrcholu již pohoda a postupně dosupují další borci – nakonec je nás patnáct. Pořadatelé stavějí báze a soutěž začíná…

První jde na start Filip K a jeho let předznamenává celou soutěž – nedává ostatním šanci…

Já pro jistotu dávám dohromady osvědčeného a otlučeného Vikouše ( Scaryho jsem nebyl schopen zalétat – nebyl vítr, čas, či obojí…). První let, docela hezký vzduch až se mi zastavilo srdce a první báze – seknutí…a bylo vymalováno. Pak jsem pro jistotu přestal závodit a jen jsem se aklimatizoval – přestávka v lítání byla opravdu dlouhá…

Tak jsme v pohodě odlítali pět kol, maličko nás zalil déšt, vítr kolísal mezi 3 až 8 m/s, povídalo se, fotilo se, ladilo se. Občas vzrušení, když měl někdo obzvlášť pěkný vzduch ( že Bačo ), nebo třeba když Michal H přistával. Pořadatelé fungovali na jedničku, závodníci byli v pohodě.

Po odlétání pěti kol se vítr stáčel čím dál víc po kopci, a tak pořadatelé soutěž ukončili. Po chvilce jsme se ještě na kopci dozvěděli výsledky, ceny a diplomy se rozdávaly dole u Skleníku…Hezká soutěž.

Mnozí si ještě nahoře zkoušeli DS, já jsem doprogramoval pod dohledem Jirky B Scaryho a udělal jsem první let na kopci. Bude třeba ještě pár věcí doladit a na nový model si zvyknout, ale Scary je hodný éro a doufám, že bude i rychlejší než Vikouš…

Konečné 12 místo z patnácti nic moc, ale zase jsem pěkně přistával…

Tak to byla soutěž F3F pořádaná pražským klubem na kopci Raná u Loun dne 21.9.2013 z mého pohledu

RogerS

Pár fotek z dnešního vydařeného dne na kopci najdete zde: Fotogalerie