MODELÁŘSKÝ TÁBOR RANÁ 2014

Již po dvanácté jsem se mohl účastnit  modelářské dovolené na letišti Raná u Loun. Děkuji za to přátelům z LMK Louny, kteří mi dovolili pobýt na jejich „Soustředění talentované mládeže“…Tábor je pravidelně vždy začátkem srpna. Celý rok se na něj těším a je středobodem mého plánování akcí s modely.

Letošní ročník byl mimořádný několika změnami, které bohužel patří k životu. Poprvé na nás všechny dohlížel Lajdus jen z modelářského nebe, poprvé mě pracovní povinnosti tak pohltily, že jsem ještě dva dny před táborem neměl skoro s čím lítat. Ostatní byly již jen věci pozitivní – celý táborový týden bylo nádherné počasí, takže jsme mohli každý den vlekat v ideálním vzduchu. Sice jsme – jako pravověrní svahaři  - trochu frflali, ale sobotní větřík na louku nám dopřál i svezení se svaháky – takže vlastně idylka.  Ale popořadě.

Neděle je vždy vyhrazena stavbě našeho hangáru a vítání se s přáteli. Nejinak to bylo i letos. Oproti jiným letům jsme nemuseli držet stan před uragánem.

Pondělí je již plně v režii lítání, případně příprav na lítání. Já jsem musel vše překontrolovat a nabít – doma nebyla vůle ani čas. Piper s novým výfukem ( přišel mi v pátek před Ranou ) byl záhy připraven k letu a první nahození věštilo, že to bude dobré…Připravil jsem i nové MX – 2. Jenom mě znervózňovalo to, že se mi doma nepodařilo nastartovat nový motor ZDZ 90. Protože v pondělí odpoledne trochu pršelo, zkusili jsme ho až v úterý po ránu s novými silami a vícero hlavami – výsledek – ani ťuk. Následoval telemost do ZDZ, kde se mi snažili pomoci, seč jim síly stačili…Motor ale s námi nemluvil. Už jsem se smířil s tím, že mi  zálet není souzen….Večer se však objevil Pavel Kukla a po vylíčení problémů přišel, prohlédl a nastartoval….Bujará oslava následovala. Pavle děkuji.

V úterý  po ránu jsem motor nahodil po delším vyhrožování i já ( funguje na výhružku typu – že ti vyndám svíčku ty prevíte ) a následoval první start. Motor sice po chvíli chcípl, potom ještě několikrát, ale ukázalo se, že v tom byl opět nevinně. Po odstranění závady z blbosti jsem si nakonec přistál i s běžícím motorem. První dojmy jsou fajn. Po záletu jsem si vzal starého dobrého Pipera na aerovleky a následoval dopolední dvouhodinový vlekací maraton. A po čtvrté odpoledne opáčko. Večer jsme byli báječně unavení z lítání.

Středa se opět povedla, dvoufázové aerovleky byly jenom částí akcí na celém letišti. Díky nádhernému počasí se jezdilo, plavalo, lítalo s EPP, ostrými elektrami, házedly, gumáky, poletovaly modely padáků s motorem, lítaly A1 i vrtulníky. Prostě modely od volných prcků po šestimetrové makety větroňů, akrobaty na 160 ccm až po x coptery. Každému, co hrdlo ráčí. Komu to nestačilo, mohl si v dílně vysochat další letadélko, obojživelné vozidlo či kolesový parník. Práce s dětmi je u louńáků  obdivuhodná.

Čtvrtek se podobal středě jako vejce vejci. Opět nádherně a celý den letově…Modelářská nirvána. K tomu bezvadný jídlo, skvělí kamarádi…

Pátek přinesl změnu v tom, že se na nás přijel podívat kamarád Vašek Masopust z Dobříše se svou vlečnou. Piper si tak  po více než 100 startech za dva a půl dne šel odpočinout a já si mohl zalítat i s Blaníčkem. První start hodina a 9 minut hovoří o nádherném vzduchu víc než dlouhý povídání… Opět dvě zhruba dvouhodinová letová vlekací  okna ráno a navečer a slastný pocit při večerním klábosení….

Sobota začala velice podobně, dopoledne aerovleky a odpoledne nás vyslyšel Bůh Bandaska a vyrazili jsme na svah. Foukalo na západní cvičný svah a hezky jsme se povozili. Vašek Masopust si udělal svůj první let na kopci – snad si to užil jako my…Večer se trochu vítr utišil a zase lítalo vše, co chtělo…

Neděle bohužel přišla moc brzy, balení je vždycky smutné, ale co naplat. Nádherný tábor 2014 je minulostí, budeme se těšit na tábor 2015. Louňáci díky a za rok ahoj.  

11.8.2014

  RogerS