Dobří lidé ještě žijí…

…přátelé, musím se s vámi podělit o radost, kterou mi připravil jeden náš společný kamarád.

Bohužel jsem se už dostal do věku, kdy již mám nostalgické vzpomínky na „nedávnou“ minulost a z toho se postupně vyvinula touha postavit si některé – pro mě významné  modely z dávného pravěku…

Začal jsem opravdu z gruntu a postavil si ERO II – dááávno to byl můj první model, který jakž takž letěl. Mám připraveno na další – PELICAN, který mi zase pro změnu ne a ne lítat ( asi uražená ješitnost a tak ho to snad po letech zkušeností naučím ).

A jedním takovým modelem, po kterém jsem se poohlížel, je slavná stavebnice větroně CIRRUS od firmyGraupner. Díky plánu od pana modeláře Chalupníčka, trupu z Kralup od pana Dolejše a prvnímu propu z dílny v Teplicích jsem mohl zakusit neskutečnou euforii, když jsem v září roku 1974 z kopce klouznul Cirruse a on letěl…Dvě šedivá serva od Graupnerů, kulaté knoflíky rovněž ze západu, voňavá podzimní česká tráva, nádherné teplé babí léto a do toho majestátný let třímetrového – tehdy - obra…

Ten zážitek už ve mně zůstane do smrti smrťoucí…

A teď si představte, že jsem se nedávno o tomhle zmínil jednomu našemu kamarádovi, který u mě byl na návštěvě  a dnes večer mi přišla poštou krabice a v ní trup CIRRUSSE  s krásným přáním k vánocům. Nejsem ubulenej, ale chtělo se mi brečet…

Děkuji Petře Hynku a slibuji, že Cirrus v roce 2017 zase poletí – doufám, že stejně dobře jako ten v roce 1974…

9.12.2016 RogerS