Piper - legenda, která mě provází dvacet let…

První model - Piper J-3

Po sametu, když jsme očekávali, že vše již půjde samo a snadno jsem se rozhodl si splnit sen a postavit si legendárního Pipera J – 3.

V roce 1991 jsem si z Německa nechal přivézt plánek J – 3 od Toniho Clarka. K tomu vzpěry, maketu motoru z ABS a  nějakou bižuterii, která se v té době špatně sháněla. V Čechách jsem koupil motor Titan 38 ccm a byl jsem připraven ke stavbě. Ale budování kapitalismu nešlo ani snadno, ani lehce a tak mi  při nutném budování kariery a zajištění rodiny zase nezbýval žádný čas na stavbu modelů…A protože se přidala nemoc, potom krize středního věku, rozvod a další srandy a ejhle, uteklo 10 let a Piper byl sotva v kostře…Ale tohle většina modelářů zažívá jistě i na vlastní kůži.

V roce 2002 jsem vyšetřil trochu času a začal opět na Piperovi dělat. Mezitím jsme s kolegy z klubu dospěli i do fáze, že jsme začali uvažovat i o aerovleku – a Piper dostal vlečný háček. V roce 2003 jsem to ještě nestihl, ale na letní modelářský tábor na Rané v srpnu roku 2004 byl Piper již připraven k záletu. Nebyl zcela dokončen – přeci jenom to byl první benzín a první tak velký motorák, ale zálet se uskutečnil 3.8.2004. model letěl nejenže krásně, ale i napoprvé bez jakýchkoliv úprav. Plánek od TC nebyl sice v kvalitě – třeba Fary, ale  praktická doporučení technických detailů TC byla skvělá a fungující.

Po záletu jsme hned začali zkoušet aerovleky. Prošli jsme si vlastní trnitou cestu, pár větroňů to odskákalo, Piper však vše přestál ve zdraví. Aerovleky nás ovládly a pomalu se vytvořila kolem nás skupina dalších a dalších nadšenců pro ladný let maket větroňů a vlekání  Piperem po křesťansku…

Vlastní model Pipera je klasické stavby z nosníků, balsy a překližky potažený Solartexem. Protože mám rád hezké modely, trochu jsem si hrál s některými skoro maketovými detaily…

Zvláštností bylo osazení tlumiče motoru do laminátové schránky uvnitř trupu. Jednak tam nepronikaly nečistoty a druhak měl motor krásný tlumený zvuk. Spíš pro pobavení byly v horku „ plandající uši otevíracích dveří odvětrávající teplo z trupu…

Trochu trápení bylo s podvozkem – respektive mým neuměním řádně přistávat. Dlouho mi trvalo, než jsem přišel na to, že Pipera je nutno držet vždy proti větru a i když minimální rychlost je skutečně neskutečně malá, na přistání je třeba jít podstatně rychleji… Těch skoků, zutých disků a ohnutých hřídelí bylo nepočítaně…Vždy to však Piper zvládl a nic víc se nestalo.

Rozpětí: 2800 mm

Váha 7,8 kg

Motor Zenoah Titan 38 ccm

RC souprava Futaba FC – 28

Serva Hitec a Futaba

NiMh accu

Model věrně sloužil přes dva roky, ale protože nám větroně neustále rostly a těžkly, bylo nutné připravit silnější vlečnou. A tak jsem prvního pipera s těžkým srdcem poslal do světa, aby dělal radost dalším novým lidičkám.

© RogerS