Řízení modelů rádiem z pohledu ubíhajícího času…

23.06.2013 21:26

Jsem ročník 1954 a bohužel, či bohudík, jsem již leccos zažil. Při mnohých diskusích s některými mladšími modeláři se občas podivuji nad jejich soustavnou nespokojeností s dnešními RC soupravami a mnohdy neskutečnou zavilou rivalitou mezi některými značkami.

Proto si dovoluji poskytnout svůj ryze subjektivní pohled na zažitou minulost s drobným cílem – buďte laskaví ke každému modeláři, vždyť, kdo si hraje, nezlobí…

Prosím rovněž o shovívavost k mým vzpomínkám a nemnohým technickým formulacím a závěrům.

 

Doba dospívání:

Tx MARS , Rx amatérský jednokanál mini Gama + Igla 4,5V

Po prvních volných modelech typu ERO II ( rok 1964 ) či  Pelikán ( neplést se současnou firmou ), byl to model na gumu, jsem se dostal k modelům ovládaných lanky – k účkům. První byl legendární Mustang, do kterého jsem po dlouhém škemrání peněz od rodičů koupil první spalovací motor MVVS 2,5 cm3 D7. Popis spouštění motoru bez základních modelářských zkušeností by dal na další článek…Časem se ale člověk vše naučí a Mustang s D 7 chodil jako břitva. Následovalo Soro s klapkami…Bylo to fajn, ale lítat jenom dokola mě přestalo brzy bavit, proto jsem se začal rozhlížet po RC zařízení k ovládání modelů ( 1968 ). Díky „nedostatečnému“ stáří, splasklé pokladničce rodičů ( 4 sourozenci ) a v neposlední řadě okolojdoucímu zběsilému budování socialismu za každou cenu, jsem usoudil, že nejsnadnější cesta bude – nějaké rádio si ubastlit. No byl jsem mlád a naiv – těžko dnes uvěřit, že jediná prodejna na elektrosoučástky byla v Praze v Žitné – ale vše stejně bylo nedostatkové zboží. Naštěstí pomohli kamarádi a lidé znalí oboru. Zahájil jsem práce na přijímači Gama mini. Tišťák mi sehnal kamarád a pomalu jsem dával dohromady všechny potřebné součástky… Když jsem na přijímači ve sluchátcích naladil anglicky mluvící stanice, poprvé jsem si připustil, že to snad bude chodit i v modelu. Je pravda, že když viděl můj výtvor kamarád znalý elektroniky, jenom spráskl ruce – od té doby vím, co je studený spoj…

Ale nakonec ve spojení s "profi" vysílačem Mars I, jediným dostupným stejnosměrným motorem Igla a kouskem provázku se stal zázrak – směrovka se hýbala…Samozřejmě - měli jsme to tehdy snazší – nemuseli jsme řešit jaké akumulátory s jakou kapacitou – dvě ploché baterie do Tx a tužkové baterie do letadla – a taky to fungovalo.

A rychlý palec na tlačítku dokázal divy, dokázali jsme lítat i na svahu za poměrně silného větru jako s propem…. Tříšek bylo taky požehnaně, ale řídili jsme…

S přibývajícím letovým parkem stoupala i chuť na složitější modely a tudíž vícekanálové rádio. A protože rychle nastupovali ( tedy za zdí ) proporcionální soupravy, bylo zase o čem přemýšlet a snít.

Tato moje jinošská vývojová RC činnost   se odehrávala  mezi  roky 1968 – 1974. Z dnešního pohledu jen drobná poznámka – moje těšení na vyjití každého nového čísla Modeláře se dá srovnat snad jenom s těšením na bujné vnady spolužaček…

 

 

V České Lípě, listopad 2011, © RogerS

pár doprovodných fotografií k zde uveřejněným článkům najdete v naší fotogalerii pod stejným názvem jako článek