Šestá FUTABA - T 18 SZ
Šestá FUTABA - T 18 SZ
Při příležitosti ukončení činnosti svého krámku modelářství jsem si udělal radost a po třech letech jsem vyměnil svoji skvělou pultovou dvaatřicítku za novou palcovou osmnácku. U mužských se tomu říká krize středního věku, u mě to je asi poslední možnost vyměnit hardware ( důchod je důchod )…
Takže první zkušenosti – když jsem si zvykl na citlivé kolečko dvaatřicítky, v první chvíli jsem značně sakroval na citlivý displey osmnáctky. Ale ono to půjde. Software obou rádií je prakticky stejný, rozdíl je právě v displey a tudíž v „ menším listování „ různými obrazovkami. Barva to také značně zpřehledňuje. Velké plus je v tom, že jsem v podstatě přepsal model z jednoho rádia do druhého, spároval RX s novým rádiem a bylo hotovo. Tohle tak snadno mezi 30 a 32 nešlo…Osmnáctka je díky většímu displey přehlednější a rychleji lze modely nastavit, listuje se zase o poznání míň. Trochu mě zarazila malá kapacita LiFe accu, ale zatím si hraji s rádiem cca 8,5 hodiny a stále je to v pohodě ( 32 měla výdrž až 11 –12 hodin ). Pro mnohé bude asi fajn, že v základě je čeština, já ale jedu stále v angličtině – víc mi to k letadlům pasuje….
Jinak samozřejmostí je, že T18SZ umí všechny přijímače od Futaby, tudíž do poletuch lze použít RX za pár korun a na druhou stranu do obříka takřka miniaturní ale plnodosahový, pouze 9ti gramový Rx s možností ovládat 18 funkcí…
Abych „eliminoval" palcové rádio, dal jsem si udělat přepínače do kniplů jako u třicet dvojky a vysílač půjde do pultu. Oproti FX-32 nelze v T18SZ měnit ani doplňovat přepínače. Přepínače v kniplech lze osadit pouze za předpokladu, že se vyřadí dva stejné přepínače ze základního nastavení. Nejdřív jsem z toho měl skoro trauma – zvykl jsem si na určité rozložení přepínačů, ale po pár hodinách hraní a držení osmnáctky jsem si přepínače nastavil ještě snad lépe než na FX-32. Je to hlavně tím, že třeba stopky se ovládají jednodušeji atd atd…
Ještě jednu věc jsem si od nového rádia sliboval – že určitě bude lehčí – ale ouha opak je pravdou. 150 g navíc má ale na "triku" především pult. Myslím, že si budu muset vytvořit svůj, lehčí, jinak se na Ranou či Križnou nevyškrábu…
Zatím jsem přeprogramoval okolo 10ti modelů, ale díky počasí jsem ještě nebyl ve vzduchu. Premiéra tudíž asi bude až mezi svátky v hale – už se moc těším…
Takže to jsou zatím veskrze příjemné první dojmy z nového vysílače. Po čase se zase pochlubím s novinkami, zejména s využitím telemetrie, fajnovostí SBUS a využití gyra…
V České Lípě dne 4.12.2016
...a pokračování po 15ti měsících
Bez rozpaků mohu říci, že T18SZ je nejlepší rádio, které jsem doposud měl. I když mě z počátku provázely obavy z „ palcového rádia „ – já měl od roku 1981 vždy rádio pultové - po osazení do vlastního pultíku je to pro moje pacičky rádio akorát. Pultík jsem si musel vyrobit – něco zbytku uhlíku a trocha Rohacellu + pár hodin práce. Ale vyplatilo se, váha je pouze 1160 g.
Rovněž počáteční obavy z malého počtu přepínačů se mi nepotvrdily, díky přepínačům na kniplech a lety zavedenému svému systému používaných přepínačů je vše v pohodě a i pro moje prstíky v dosahu. Rovněž nastavování přes displey je naprosto v pohodě. Místo prstů používám „ pero „ - originál Futabáckej šroubovák a na jeho břit nasazený kousek silikonové hadičky. Vychytávka je v tom, že úchyt toho šroubováčku přesně pasuje na držadlo vysílače a tak je pero stále po ruce…
I přes – z mého pohledu - poměrně malou kapacitu akumulátoru je doba provozu na jedno nabití přes 10 hodin – a to je pro mě naprosto v pohodě.
Software – co k tomu říci. Létám modely od historiků se dvěmi servy, přes vel
ké větroně, soutěžní F3F a velké vlečné. Běžně mám v letadle 12 -14 serv a zatím jsem nenarazil na něco, co by nešlo nastavit. Velice příjemně jsem byl překvapen i použitelným sekvencérem, což mi u předcházejících souprav jaksi chybělo ) konečně se mi bude pilot hýbat, jak má...). Ve vysílači mám zatím napípáno 24 modelů a všechny létají a fungují naprosto bez problémů – od haly až po létání na hranici viditelnosti. V provozu zatím naběhal vysílač přes 90 hodin.
Při nastavování modelu dodržuji pořadí kanálů dle zvolené šablony modelu. Jde to i jinak, ale pak klikám o mnoho víc …
Již při osazení každého serva si nastavím správné výchylky a mechanicky nastavím neutrál. Rovněž se snažím, aby pákování dávalo předpokládané výchylky. Značně to pak zjednodušuje nastavení. Snažím se dodržovat zásadu neomezovat dráhu serva elektronicky ve vysílači, dělá to pak neplechu při mixování.
Po zprovoznění všech serv si nastavím přesné neutrály, teď i s pomocí Sub trimu, pokud to nejde mechanicky.
Velikost výchylek nastavuji v jednotlivých nataveních mixů, diferenciací a podobně. Rovněž pomocí ARF.
Programování modelu je možné několika způsoby, nejdůležitější je však si uvědomit, co vlastně od modelu požaduji. Tudíž nastavit si to nejdřív jasně mezi ušima a pak to přenést do vysílače...
Kdo si rád hraje, jde do telemetrie. Sám používám měření teplot motorů, GPS a měření proudu. Při nastavování je třeba občas dumat, není to zas až tak přívětivé – ostatně telemetrie není nejsilnější stránka Futaby…. Jo, a vyplatí se kvalitní stereo sluchátka – potom je hlas z vysílače slyšitelný a srozumitelný do ouška i pro důchodce a ne pro celé letiště...
Co se mi osvědčilo
Poměrně dost si hraji s palubní elektrikou, každý můj model ji má na míru a převážně napevno. Pro velké modely používám zásadně HV serva a rozvod minimálně kabely 0,5qmm. Kvalitní konektory a pájení považuji za základ...
Zásadní je pro mě osazení antén přijímače. Antény jsou vždy co nejdále od sebe a nezastíněné čímkoliv ( serva, accu…)
Používám jeden přijímač a pokud mi nestačí počet výstupů pro serva, pak přes SBUS 2 převodníky signálu, případně používám na přímo SBUS serva. Napájení serv dělám přímo k servům, tak, aby přes RX netekly maximální proudy.
Používám kvalitní tvrdé zdroje, které dávají minimálně 10 A. Dávám přednost LiFe, pokud mi nestačí kapacita, používám LiPo, stačí 20C ( ty vyšlechtěné jsou většinou moc nafukovací :-) )
Používám jen elektronické vypínače, převážně od Jeti DPS 40
Serva – používám od tří gramových prcků po standardní se silou 40 kg. Používám osvědčená serva a jsem zastáncem teze, že lépe použít silnější servo, které si jen pobrukuje, než servo, které je přes míru namáhané. Obzvlášť to platí u benzínových motorů. Běžně používám serva Futaba, Hitec, KST, některá JX , vyhýbám se levné „ číně „ s plechovkovými motory…
Snažím se nehýbat s anténou na vysílači – mám ji stále podél přední hrany tak, aby maximum vyzařování šlo na model.
Přijímače – postupně jsem přezbrojil vesměs na telemetrické 7008 či 7003. Používám ale i levnější RX pro systém FHSS do historiků, haly a podobně. Nikdy jsem nezaznamenal jakýkoliv problém s dosahem či nějaký jiný problém. Prostě to funguje.
Závěr:
Je radost mít Futabu, neřešit spoustu hloupostí okolo, ale jen nabít, nastavit letadlo a lítat a lítat. Bez strachu o maximální dosah nebo spolehlivost. Mou prioritou je a vždy bude bezpečnost, přeci jenom ty moje hračky už něco hmotí a pocit, že se člověk na rádio může spolehnout, je k nezaplacení. Přesto si pojistku na modely stále platím.
Ještě mám v plánu dohonit jeden rest a do modelů implantovat gyro. Zatím nebyl čas, ale až to přijde, rád zase poreferuji. Mám připravené iGyro a stabilizaci od Multiplexu, takže uvidíme, jak bude stabilizace spolupracovat s vysílačem...
V České Lípě , březen 2018